Rozhovor s osobností

Měsíc květen patří prevenci rakoviny kůže. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je každoročně diagnostikováno přibližně 2 600 případů zhoubného melanomu kůže a více jak 400 z nás na toto onemocnění každý rok umírá.

Při této příležitosti jsem požádala naši dermatoveneroložku MUDr. Kateřinu Hrazdirovou o rozhovor, kde jsme si povídaly nejen o prevenci rakoviny kůže, ale také třeba o tom, proč se rozhodla stát lékařkou.

Nemohu také zapomenout paní doktorce poděkovat za to, že již druhým rokem v naší nemocnici díky ní pořádáme čtvrtletně Dny kožní prevence, které se setkávají s obrovským zájmem veřejnosti.

Přeji Vám příjemné čtení!
 

Kdy jste se rozhodla, že se stanete lékařkou?

Vždy jsem tíhla k pomáhajícím profesím. Původně jsem se rozhodla být učitelkou, mám za sebou rok studia na pedagogické fakultě v Praze, které mě však úplně nenadchlo, takže jsem si pak o rok později dala přihlášku na medicínu, na kterou jsem se dostala.
 

Kde jste studovala?

Na 2. lékařské fakultě v Motole.
 

Vzpomínáte si na Vaše začátky po ukončení studií? Co Vás přivedlo k Vaší specializaci dermatoveneroložky?

Končila jsem studia v roce 2006, chtěla jsem dělat menší operační obor, a hlavně jsem chtěla zůstat v Praze. Tehdy tam byl na všechna místa velký přetlak, takže bylo naprosto běžné, že nemocnice přijala absolventa, který pracoval na úvazek 1,0, ale nedostával žádný plat. V tomto režimu jsem nastoupila na ORL do Nemocnice Na Homolce, kde jsem byla asi 7 měsíců, než se uvolnilo místo na ORL oddělení na Bulovce. Tam služby tehdy vypadaly tak, že jsem v pátek ráno přišla do práce a až v pondělí odpoledne odcházela z práce. Bulovka má spád 300 tisíc obyvatel a o víkendech se běžně ošetřilo 120 lidí, takže není divu, že jsem přibližně za rok úplně vyhořela. Rozhodla jsem se udělat radikální krok, vrátit se do rodného kraje (pocházím z Aše) a vybrat si s ohledem na své zdraví obor,
v němž se neslouží. Což tehdy byla dermatologie, nyní tomu už také tak není.
 

Měsíc květen je již tradičně zasvěcen prevenci rakoviny kůže a má za cíl motivovat lidi k prevenci tohoto závažného onemocnění. Co to vlastně melanom je a proč je tak nebezpečný?

Melanom je nejzávažnější kožní malignitou. V České republice je sedmým nejčastějším zhoubným nádorem. Vzniká na kterémkoliv místě kůže, ale i na sliznicích, a jeho nebezpečí spočívá ve schopnosti metastazovat (tvořit vzdálená ložiska) do uzlin, kůže a vnitřních orgánů, což může vést ke smrti. Naopak jeho včasné zachycení a chirurgické odstranění může vést k úplnému vyléčení. Dříve byla prognóza lidí s pokročilým melanomem fatální, dnes už je tomu naštěstí jinak.
 

Jak častý je výskyt melanomu v České republice?

Přibližně 25-30 lidí na 100 000 obyvatel.
 

Jaké jsou hlavní rizikové faktory pro jeho vznik?

Nadměrné vystavení slunečnímu UV záření či solárií, světlý fototyp, rodinná anamnéza melanomu nebo jiných kožních nádorů a vysoký počet pigmentových znamének. Dále syndrom dysplastických névů a imunosuprese.
 

Jak se můžeme chránit před vznikem melanomu?

Omezováním pobytu na přímém slunci, používáním opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem a pravidelnou kontrolou kůže, zvláště mateřských znamének.
 

Jak si můžeme sami kontrolovat znaménka a čeho bychom si měli všímat?

Asi 70 % melanomů vzniká jako zcela nový projev na kůži, čehož si pacient nebo člen rodiny může snadno všimnout. Pouze ve 30 % se jedná o změnu již stávajícího znaménka.

Na melanom ukazují následující postupně probíhající změny: změna velikosti (nádor je větší než 5 mm, po dobu několika měsíců až let se zvětšuje až na několik centimetrů); změna tvaru (nádor má nepravidelný tvar, tj. šíří se do stran, naproti tomu běžná mateřská znaménka bývají pravidelná, oválná či kruhovitá); změna barvy (nejčastěji dochází k tmavnutí, a to spíše jen v části projevu, takže výsledkem je nepravidelné zbarvení složené z různých odstínů od bílých až po černé); změna povrchu (obvykle dochází k vyhlazení kožního reliéfu, povrch se leskne a později se někde tvoří šupiny nebo po poranění strupy, může se objevovat i drobné krvácení).
 

Jak často bychom měli chodit na preventivní prohlídky?

Jednou ročně.
 

Kdy je vhodné navštívit dermatovenerologa?

Pokud je růst znaménka rychlý a viditelný pouhým okem či pokud se znaménko viditelně mění
– černá, roste do výšky či do šířky. Dále s jakoukoli ránou, která se dlouhodobě nehojí.
 

Jaké jsou možnosti léčby, pokud je melanom odhalen včas?

Vždy se musí melanom důkladně a s velmi širokým okrajem vyříznout. Klíčovým údajem je tloušťka melanomu – do 0,7mm se pacient dále pouze sleduje, pokud je tloušťka nad 0,8mm, je nutné odstranit i sentinelovou uzlinu a zjistit, jestli se v ní nacházejí mikro/metastázy. Pokud již onemocnění metastazuje, odesíláme pacienty do dermatoonkologických center v Praze.
 

Co nastane, když je melanom diagnostikován v pokročilém stádiu?

Pětileté relativní přežití u klinického stadia I, tedy tloušťka melanomu do 1 mm, je téměř 97 % procent. U stadia II přes 71 procent, ve stadiu III je to 57 procent a ve stadiu IV jen 21,3 procenta. Léčba pokročilejšího melanomu s metastázami je v České republice dostupná pouze v několika dermatoonkologických centrech při fakultních nemocnicích.
 

Jaké jsou pokroky ve výzkumu a léčbě melanomu?

Zlepšení znalostí biologického chování melanomu umožnilo vývoj nových a vysoce aktivních léků. Přibližně 15 let existuje biologická léčba – imunoterapie a cílená léčba melanomu. Tyto léky signifikantně zvyšují četnost navozených remisí a prodlužují celkové přežití. Princip imunoterapeutik je založen na blokování inhibičních kontrolních bodů imunity s cílem zvýšit efektivitu vlastního imunitního systému vůči nádorovým buňkám.
 

Co byste vzkázala lidem, kteří se obávají vyšetření znamének?

Že to je asi nejpříjemnější a nejméně bolestivé preventivní vyšetření.
 

Máte nějaký konkrétní příběh, který Vás zasáhl a ukázal Vám důležitost osvěty melanomu?

Pokud někdo ignoruje na své kůži rostoucí melanom, většinou se dostane k lékaři už s metastázami a rychle umře. Více mne proto zasáhly případy spinaliomů (což je spolu s bazaliomy jiná varianta kožních nádorů – ty většinou nemetastazují a rostou pouze v daném místě).

Jednou mi přišel do ordinace asi 50letý pacient s náplastí místo knírka, kterou když sundal, byla vidět díra do nosní dutiny. Několik let si prostě každé ráno nalepil náplast nad horní ret, aby v práci nikdo nic nepoznal. Tyto nádory pacienta nezabijí, ale lokálně můžou destruovat až kost, proto vypadá jejich pokročilé onemocnění hrůzostrašně. Samozřejmě k tomu vůbec nemusí dojít, právě proto, že na kůži je vše hned vidět.
 

Jak se vyšetřují znaménka?

V běžné ambulanci ručním dermatoskopem, který umožňuje zvětšit znaménko a zobrazit jeho pigmentovou síť, zatímco u normálního znaménka je síť jasná a zřetelná. Nádor se vyznačuje setřelou pigmentovou sítí a výše zmíněným růstem. Na klinikách či pracovištích typu melanomových center jsou i digitální dermatoskopy, do nichž je možné všechna znaménka vyfotit a hodnotit jejich změny v čase. Programy umožňují i hodnocení umělou inteligencí.
 

Jak vnímáte změny ve společnosti ohledně prevence rakoviny kůže a melanomu? Reflektujete větší osvětu a zájem lidí o prevenci?

Ano. Česká dermatovenerologická společnost se velmi snaží o osvětu a každoročně pořádá preventivní akce Stan proti melanomu a apeluje na ambulantní dermatology, aby i oni zapojovali své ordinace. Po vyhlášení preventivního dne v naší ambulanci jsou termíny plné do dvou kalendářních dnů.
 

Pokud byste měla doporučit jednu věc, kterou by měl každý člověk udělat pro prevenci melanomu, co by to bylo?

Slunit se s mírou, tedy nespálit se.
 

Jak relaxujete po náročném dni v práci?

Nekonečnou prací na zahradě.
 

Máte nějaké záliby nebo koníčky, které Vám pomáhají udržet si duševní rovnováhu, zvlášť vzhledem k náročnosti Vaší profese?

Nejraději trávím čas s rodinou a psem na zahradě a téměř denně chodím do přírody. 
 

Děkuji Vám za krásný rozhovor.

Rozhovor vedla:
MgA. Karolína Odlasová, Ph.D.
PR a Marketing Manager